Pro pobavení krásných paní a statečných pánů, jakož i veškeré drobotiny, skupina potulných rytířů na slavném hradě Potštejně příběhy dob dávno minulých předváděti bude...

   Tato slova lákala turisty, vandráky i lidi z vesnice k návštěve hradu Potštejn ve dnech 19. a 20. 8. 2000. Tehdy jsme tam totiž předváděli svoje umění.
   Příznivá poloha (Potštejn leží na mírném kopci nad stejnojmenou vesnicí) a předpověď počasí slibovali hojnou účast návštěvníků bažících po vědomostech a kultuře. Ano - počasí vyšlo úplně báječně, snad ještě lépe než říkal "Slunce v duši" v televizi. Naše republika právě tento víkend trhala teplotní rekord - nebe jako šmolka, úplně bez mráčku, větřík si nedovolil ohnout větvičku a slunce, slunce svítilo, jakoby to byl jeho poslední víkend v úřadu. Všichni lidé toho určitě využili - slunili se u vody, koupali se. Přesto někteří zavítali i k nám, takže kupodivu bylo vždy pro koho hrát.

   Oba dny jsme předváděl Cenu moci, v sobotu večer i Počátek času. Každý potlesk nás vždy velmi potěšil a pravidelně jsme se scházeli ve stínu (pokud zrovna nebylo poledne). Ostatně navlékat kroužkovou košili každé dvě hodiny v tomto vedru bylo pro bojovníky skutečně vrcholným výkonem, na který určitě nikdy nezapomenou! Naštěstí jsme se dostali i k otestování vody v Orlici, která tekla dole pod hradem. Byla nádherně studená, čistá a osvěžující.
   Bylo tam nádherně a snad můžu za všechny, co na hradě byli říct, že to byl pěkný víkend plný slunce a dobré nálady a nikomu se nechtělo domů.

PS. A s těma kozama, který po mě tak nechutným způsobem loudily můj poslední kousek chleba, si to příště vyřídím!

Kačenka