Tož se sezóna opět pomalu nachýlila ke konci, což znamená, že je opět čas vyrazit do Rosic. Věrni své tradici zůstalo v Rosicích takřka vše při starém. Průvod, turnaj, ohňostroj, večerní "diskoška" (tentokrát ovšem repro a ne na živo) i bitva v neděli ráno. Co bohužel při starém nezůstalo byl způsob organizace, který se letos tak trochu podobal jedněm dosti nechvalně známým táborům a to včetně přesné evidence, čísel na předloktí až po narážky na kontrolu ozbrojenými složkami. Chápu, že si od toho organizátoři asi něco slibovali, ale jediné čeho dosáhli bylo, že si dost lidí Rosice poměrně znechutilo. No nic...

   Pokud bychom si tohle všechno odmysleli, tak na druhou stranu musíme řící, že letošní Rosice byly skutečně velice povedené. Turnaj byl mnohem lepší než loni (čímž nechci říct, že loni byl špatnej, pouze že letos byl úplně bezva), až na nespolupracující audio techniku, která celý den usilovně hulákala a fungovala a na turnaji začala stávkovat, a bitva byla lepší přímo nesrovnatelně.
   U Svaté Trojice nebyla letos totiž postavena pouze palisáda z klád, ale přímo hradba s věží a bránou (která sice byla šprajcnutá velmi negotickými trubkami z lešení, ale to naštěstí nebylo vidět). Navíc dřevo bylo napuštěno něčím hodně hořlavý a hodně čoudícím, takže zapálení hradeb a brány vyšlo hned na první pokus a podívaná to byla vskutku monstrózní (kotouče sytě černého dýmu), o přebíhání hradeb po vyrobeném můstku ani nemluvě (taky jsem běžel - doběhl jsem si sice akorát pro rychlou smrt, ale kdo by chtěl žít věčně, ne?). Pak se to už začalo trochu táhnout, protože to bylo moc rychle hotový a nikdo nevědel, co dál, ale i tak jsou po téhle stránce vzpomínky na Rosice jen a jen dobré...

Obrázky z bitvy