Pomalu oprašuji vzpomínky ve své šedinami již opředené hlavě a vzpomínam, kterak většina lidí, co byla na loňském Libušíně, říkala, že to bylo ze strany pořadatelů dost hrozný a že už asi jako příští rok nic. Nu a vida. rok uplynul jako voda a loňské splíny jsou zapomenuty a do Libušína opět směřují šermíři z celých českých zemí...

   Sešlo se jich, tedy spíš nás, opět opravdu velmi slušné množství, já sám jsem měl camrátko s číslem 1120, z čehož lze bystře usoudit, že počet šermířů na letošní bitvě přesáhl tisícovku. A protože i diváků chodí pravidelně tak desetkrát tolik, nelze se divit, že organizátoři mají snahu aby bitva vypadala co nejlépe. Naštěstí nácvikové orgie z minulýho roku se nakonaly až tak moc a ačkoliv "řežisér" bitvy stále vykřikoval do mikrofonu "Action, action!", z tohoto hlediska došlo oproti loňsku k výraznému zlepšení.

   Co se bitvy samotné týče, tak ta z hlediska divácké atraktivnosti byla již tradičně velmi kvalitní. Opravdu dobře postavený kulisy (letos víska, kostel a pevnůstka), velká soustta lidí a řinčení, a i několik "třešinek" na dortu navíc, letos v podobě až neskutečně věrně vypadajícího morového průvodu, několika metrových plamenů a i velmi slušně zahraného znásilnění ("Jů, maminko, proč ten pán roztrhal tý paní košili úplně na cáry?"). Scénář se držel hesla "pořád se něco děje" a tak když se zrovna neznásilňovalo, či neupalovalo, vždycky byly po ruce nějaké armády, které spolu bojovaly. Šermu si šlo užít opravdu velmi slušně, ačkoliv ze začátku pro neoplechované to bylo spíše o život. Postupem času ovšem řady mírně prořídly, prostoru přibylo a vzduch se zahustil dýmem ze spáleniště, což vytvářelo kulisu opravdu velmi impozatní...

(zápis o tom, jak jsme se na bitvě měli my je v kronice)

Obrázky z bitvy